„Chladná” moderní elektronová mikroskopie
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Tome 62 (2017) no. 4, pp. 237-253
Voir la notice de l'article provenant de la source Czech Digital Mathematics Library
Mikroskopické techniky v biologii zažívají v posledních letech neobyčejný pokrok a s tím související ocenění. V roce 2008 byla Nobelova cena udělena za objev a práce na zeleném fluorescenčním proteinu, v roce 2014 obdrželi Nobelovu cenu Eric Betzig, Stefan W. Hell a William E. Moerner za práce v oblasti superrezoluční optické mikroskopie. V roce 2017 se k nim připojila elektronová mikroskopie, když se laureáty Nobelovy ceny za chemii stali průkopníci v oblasti elektronové mikroskopie — Jacques Dubochet, Richard Henderson a Joachim Frank. Jejich zásluhou byly položeny zhruba před 35 lety základy moderní elektronové mikroskopie pro použití ve strukturní biologii — takzvané kryoelektronové mikroskopie (kryo-EM), která v současné době zažívá neuvěřitelný rozmach. Zavedení kamer s přímou detekcí elektronů a dalších technologických vylepšení umožňuje pomocí kryo-EM určovat struktury biologických komplexů s rozlišením lepším než 2 Å, tedy na úrovni atomů. Bez průkopnických prací letošních tří laureátů by ovšem nic z toho nebylo možné.
@article{PMFA_2017__62_4_a0,
author = {Bedn\'ar, Jan},
title = {{\quotedblbase}Chladn\'a{\textquotedblright} modern{\'\i} elektronov\'a mikroskopie},
journal = {Pokroky matematiky, fyziky a astronomie},
pages = {237--253},
publisher = {mathdoc},
volume = {62},
number = {4},
year = {2017},
language = {cz},
url = {http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2017__62_4_a0/}
}
Bednár, Jan. „Chladná” moderní elektronová mikroskopie. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Tome 62 (2017) no. 4, pp. 237-253. http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2017__62_4_a0/