Geodesic
Role polymerních membrán v obnovitelných zdrojích energie
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Tome 62 (2017) no. 2, pp. 121-128 
Tomáš, Martin; Remiš, Tomáš. Role polymerních membrán v obnovitelných zdrojích energie. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Tome 62 (2017) no. 2, pp. 121-128. http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2017_62_2_a3/
@article{PMFA_2017_62_2_a3,
     author = {Tom\'a\v{s}, Martin and Remi\v{s}, Tom\'a\v{s}},
     title = {Role polymern{\'\i}ch membr\'an v obnoviteln\'ych zdroj{\'\i}ch energie},
     journal = {Pokroky matematiky, fyziky a astronomie},
     pages = {121--128},
     year = {2017},
     volume = {62},
     number = {2},
     language = {cs},
     url = {http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2017_62_2_a3/}
}
TY  - JOUR
AU  - Tomáš, Martin
AU  - Remiš, Tomáš
TI  - Role polymerních membrán v obnovitelných zdrojích energie
JO  - Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
PY  - 2017
SP  - 121
EP  - 128
VL  - 62
IS  - 2
UR  - http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2017_62_2_a3/
LA  - cs
ID  - PMFA_2017_62_2_a3
ER  - 
%0 Journal Article
%A Tomáš, Martin
%A Remiš, Tomáš
%T Role polymerních membrán v obnovitelných zdrojích energie
%J Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
%D 2017
%P 121-128
%V 62
%N 2
%U http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2017_62_2_a3/
%G cs
%F PMFA_2017_62_2_a3

Voir la notice de l'article provenant de la source Czech Digital Mathematics Library

První syntézy polymerů otevřely širokou oblast nových materiálů, které mají řadu pozoruhodných vlastností. Polymery se snadno uplatnily v našem každodenním životě, příkladem může být teflon, polystyren či polyethylentereftalát (PET láhve). Cílem tohoto článku je ukázat možnosti využití polymerních membrán, které často tvoří nedílnou součást velmi zajímavých a perspektivních zařízení. Článek se soustředí na polymerní membrány (PEM — proton exchange membrane) používané ve vodíkových palivových článcích, elektrolyzérech, v jednotkách pro výrobu ozónu a ve vanadových bateriích. Syntéza a modifikace těchto materiálů jsou z fyzikálního pohledu nad rámec tohoto článku, akcentován bude spíše princip činnosti jednotlivých zařízení.
První syntézy polymerů otevřely širokou oblast nových materiálů, které mají řadu pozoruhodných vlastností. Polymery se snadno uplatnily v našem každodenním životě, příkladem může být teflon, polystyren či polyethylentereftalát (PET láhve). Cílem tohoto článku je ukázat možnosti využití polymerních membrán, které často tvoří nedílnou součást velmi zajímavých a perspektivních zařízení. Článek se soustředí na polymerní membrány (PEM — proton exchange membrane) používané ve vodíkových palivových článcích, elektrolyzérech, v jednotkách pro výrobu ozónu a ve vanadových bateriích. Syntéza a modifikace těchto materiálů jsou z fyzikálního pohledu nad rámec tohoto článku, akcentován bude spíše princip činnosti jednotlivých zařízení.

[1] Barbera, O., et al.: Energy and provision management study: A research activity on fuel cell design and breadboarding for lunar surface application supported by European Space Agency. Int. J. Hydrogen Energ. 39 (2014), 14079–14096. | DOI

[2] Barbir, F.: PEM electrolysis for production of hydrogen from renewable energy sources. Sol. Energy 78 (2005), 661–669. | DOI

[3] Bard, A. J., Inzelt, G., Scholz, F.: Electrochemical dictionary. Springer, Berlin, 2008.

[4] Collier, A., et al.: Degradation of polymer electrolyte membranes. Int. J. Hydrogen Energ. 31 (2006), 1838–1854. | DOI

[5] da Silva, A. M., Santana, M. H. P., Boodts, J. F. C.: Electrochemistry and green chemical processes: electrochemical ozone production. Quim. Nova 26 (2003), 880–888. | DOI

[6] Grigoriev, S. A., Porembsky, V. I., Fateev, V. N.: Pure hydrogen production by PEM electrolysis for hydrogen energy. Int. J. Hydrogen Energ. 31 (2006), 171–175. | DOI

[7] Han, S.-D., et al.: Electrochemical generation of ozone using solid polymer electrolyte. Indian. J. Chem. 43A (2004), 1599–1614.

[8] Chandan, A., et al.: High temperature (HT) polymer electrolyte membrane fuel cells (PEMFC) – A review. J. Power Sources 231 (2013), 264–278. | DOI

[9] Ipsakis, D., et al.: Power management strategies for a stand-alone power system using renewable energy sources and hydrogen storage. Int. J. Hydrogen Energ. 34 (2009), 7081–7095. | DOI

[10] Larminie, D., Dicks, A.: Fuel cell systems explained. John Wiley, Chichester, 2003.

[11] Mauritz, K. A., Moore, R. B.: State of understanding nafion. Chem. Rev. 104 (2004), 4535–4586. | DOI

[12] Wong, T. Y. H., Girard, F., Vanderhoek, T. P. K.: Electrochemical hydrogen compressor. č. patentu WO 03/075379, 12. 9. 2003.

[13] Park, S. G., et al.: Use of boron-doped diamond electrode in ozone generation. J. New. Mat. Electrochem. Systems 8 (2005), 65–68.

[14] Perry, M. L., Weber, A. Z.: Advanced redox-flow batteries: a perspective. J. Electrochem. Soc. 163 (2016), A5064–A5067. | DOI

[15] Tomáš, M., Novotný, P.: Poznatky ze současného vývoje palivových článků. Pokroky Mat. Fyz. Astronom. 58 (2013), 28–38.

[16] Wang, Y.-H., Chen, Q.-Y.: Anodic materials for electrocatalytic ozone generation. Int. J. Hydrogen Energ. 2013 (2013).

[17] Weber, A. Z., et al.: Redox flow batteries: a review. J. Appl. Electrochem. 11 (2011), 1137–1164. | DOI

[18] Zhang, J., et al.: High temperature PEM fuel cells. J. Power Sources 160 (2006), 872–891. | DOI