Geodesic
Grafen. Když se kvantová mechanika a relativita potkají při obyčejném tahu tužkou
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Tome 56 (2011) no. 4, pp. 265-275 
Fuchs, Jean-Noël; Goerbig, Mark Oliver; Plaçais, Bernard. Grafen. Když se kvantová mechanika a relativita potkají při obyčejném tahu tužkou. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Tome 56 (2011) no. 4, pp. 265-275. http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2011_56_4_a0/
@article{PMFA_2011_56_4_a0,
     author = {Fuchs, Jean-No\"el and Goerbig, Mark Oliver and Pla\c{c}ais, Bernard},
     title = {Grafen. {Kdy\v{z}} se kvantov\'a mechanika a relativita potkaj{\'\i} p\v{r}i oby\v{c}ejn\'em tahu tu\v{z}kou},
     journal = {Pokroky matematiky, fyziky a astronomie},
     pages = {265--275},
     year = {2011},
     volume = {56},
     number = {4},
     language = {cs},
     url = {http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2011_56_4_a0/}
}
TY  - JOUR
AU  - Fuchs, Jean-Noël
AU  - Goerbig, Mark Oliver
AU  - Plaçais, Bernard
TI  - Grafen. Když se kvantová mechanika a relativita potkají při obyčejném tahu tužkou
JO  - Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
PY  - 2011
SP  - 265
EP  - 275
VL  - 56
IS  - 4
UR  - http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2011_56_4_a0/
LA  - cs
ID  - PMFA_2011_56_4_a0
ER  - 
%0 Journal Article
%A Fuchs, Jean-Noël
%A Goerbig, Mark Oliver
%A Plaçais, Bernard
%T Grafen. Když se kvantová mechanika a relativita potkají při obyčejném tahu tužkou
%J Pokroky matematiky, fyziky a astronomie
%D 2011
%P 265-275
%V 56
%N 4
%U http://geodesic.mathdoc.fr/item/PMFA_2011_56_4_a0/
%G cs
%F PMFA_2011_56_4_a0

Voir la notice de l'article provenant de la source Czech Digital Mathematics Library

Nobelova cena za fyziku byla v roce 2010 udělena za fundamentální experimenty na grafenu. Tento krystal uhlíku, který je podobný grafitu, v sobě skrývá dvojdimenzionální plyn elektronů zcela výjimečných vlastností. Elektrony totiž v tomto materiálu nabývají efektivně nulové hmotnosti a pohybují se konstantní rychlostí. Imitují tak ultra-relativistické částice jako jsou fotony nebo neutrina. Grafen je také prvním ryze dvojdimenzionálním krystalem, který otevřel cestu ke zcela nové třídě podobných materiálů. Grafen může v budoucnu hrát důležitou roli v další miniaturizaci elektroniky, kupř. jako základní stavební prvek tranzistorů.
Nobelova cena za fyziku byla v roce 2010 udělena za fundamentální experimenty na grafenu. Tento krystal uhlíku, který je podobný grafitu, v sobě skrývá dvojdimenzionální plyn elektronů zcela výjimečných vlastností. Elektrony totiž v tomto materiálu nabývají efektivně nulové hmotnosti a pohybují se konstantní rychlostí. Imitují tak ultra-relativistické částice jako jsou fotony nebo neutrina. Grafen je také prvním ryze dvojdimenzionálním krystalem, který otevřel cestu ke zcela nové třídě podobných materiálů. Grafen může v budoucnu hrát důležitou roli v další miniaturizaci elektroniky, kupř. jako základní stavební prvek tranzistorů.