Geodesic
Extensible Stylesheet Language Requirements, Version 2.0, Working Draft 26 March 2008
Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu, Tome 20 (2010) no. 1-2, pp. 79-120
Cet article a éte moissonné depuis la source Czech Digital Mathematics Library

Voir la notice de l'article

Tento článek obsahuje požadavky, které si klade pracovní skupina XSL, která spadá pod aktivity W3C XML. Jedná se o poslední pracovní verzi, zveřejněnou 26. března 2008. Redakce se domnívá, že řada prezentovaných a nastíněných situací jsou nádherné typografické problémy, které pohladí nejednoho TeXistu a stojí za trvalé uložení na papíře jako médium nezávislé na internetu. Formátovací jazyk XSL-FO 1.0 je doporučením konsorcia W3C od roku 2001. Od té doby vzniklo několik jeho nezávislých implementací, a to jak komerčních, tak i open-source. V roce 2006 pak byl jazyk drobně vylepšen a byla vydána jeho verze 1.1. XSL-FO je dnes zcela běžně používaná technologie a možná byste byli překvapeni, kolik dokumentů, které vám projdou rukama, bylo vysázeno s využitím XSL-FO. Pokud vás zajímá podrobnější princip toho, jak se XSL-FO používá, můžete ve své knihovničce zapátrat po čísle 1 z roku 2003, kde na toto téma vyšel článek. Připomeňme na tomto místě alespoň základní princip XSL-FO. Dokument je popsán jako strom formátovacích objektů (makety stránek, odstavce, obrázky, záhlaví, tabulky, buňky tabulek, poznámky pod čarou, ... ) a pomocí vlastností jsou pak určeny charakteristiky těchto objektů jako rozměry, velikost písma, řádkování atd. Formátovač tak na vstupu dostane v podstatě seznam objektů a omezení a snaží se z toho vytvořit co nejlepší naformátovaný výsledek. Konkrétní algoritmy pro řádkový a stránkový zlom, dělení slov atd. jsou však věcí každé implementace XSL-FO. Není tak zaručen 100% shodný výstup různých formátovačů, ale je zde naopak prostor pro konkurenci. To je odlišné od přístupu TeXu, kde algoritmy jsou jednoznačně dány a popsány v TeXbooku. XSL-FO a jeho implementace mohou být vnímány jako konkurence TeXu, protože stejně jako TeX se používají pro automatizovanou, dávkovou sazbu. Nicméně je to i další možnost, jak využít vyzrálé formátovací jádro TeXu. Některé implementace XSL-FO totiž pro samotné formátování využívají právě TeX – například experimentální PassiveTeX nebo formátovač používaný v komerčních produktech Arbortext (nyní PTC). Následující článek shrnuje požadavky na novou verzi jazyka XSL-FO 2.0, zveřejněný na http://www.w3.org/TR/xslfo20-req/. Jedná se o přehled věcí, které se v dokumentech používají, ale není je možné snadno realizovat v současné verzi XSL-FO. Máte-li ve vašich dokumentech požadavky, které v návrhu chybí nebo pracujete na vývoji vaší vlastní implementace XSL-FO, pracovní skupina W3C pro XSL-FO bude ráda, když se k ní připojíte. Stačí v angličtině kontaktovat jejího předsedu Liama Quina na adrese liam@w3.org. Naší milou povinností je poděkovat Jiřímu Koskovi za upozornění na poster Tony Grahama z konference XMLPrague 2009 a sepsání úvodu k tomuto článku. Pan Graham byl vstřícný a redakci poskytl k sazbě původní obrázky ve formátu svg. Touto cestou oběma pánům děkujeme.
Tento článek obsahuje požadavky, které si klade pracovní skupina XSL, která spadá pod aktivity W3C XML. Jedná se o poslední pracovní verzi, zveřejněnou 26. března 2008. Redakce se domnívá, že řada prezentovaných a nastíněných situací jsou nádherné typografické problémy, které pohladí nejednoho TeXistu a stojí za trvalé uložení na papíře jako médium nezávislé na internetu. Formátovací jazyk XSL-FO 1.0 je doporučením konsorcia W3C od roku 2001. Od té doby vzniklo několik jeho nezávislých implementací, a to jak komerčních, tak i open-source. V roce 2006 pak byl jazyk drobně vylepšen a byla vydána jeho verze 1.1. XSL-FO je dnes zcela běžně používaná technologie a možná byste byli překvapeni, kolik dokumentů, které vám projdou rukama, bylo vysázeno s využitím XSL-FO. Pokud vás zajímá podrobnější princip toho, jak se XSL-FO používá, můžete ve své knihovničce zapátrat po čísle 1 z roku 2003, kde na toto téma vyšel článek. Připomeňme na tomto místě alespoň základní princip XSL-FO. Dokument je popsán jako strom formátovacích objektů (makety stránek, odstavce, obrázky, záhlaví, tabulky, buňky tabulek, poznámky pod čarou, ... ) a pomocí vlastností jsou pak určeny charakteristiky těchto objektů jako rozměry, velikost písma, řádkování atd. Formátovač tak na vstupu dostane v podstatě seznam objektů a omezení a snaží se z toho vytvořit co nejlepší naformátovaný výsledek. Konkrétní algoritmy pro řádkový a stránkový zlom, dělení slov atd. jsou však věcí každé implementace XSL-FO. Není tak zaručen 100% shodný výstup různých formátovačů, ale je zde naopak prostor pro konkurenci. To je odlišné od přístupu TeXu, kde algoritmy jsou jednoznačně dány a popsány v TeXbooku. XSL-FO a jeho implementace mohou být vnímány jako konkurence TeXu, protože stejně jako TeX se používají pro automatizovanou, dávkovou sazbu. Nicméně je to i další možnost, jak využít vyzrálé formátovací jádro TeXu. Některé implementace XSL-FO totiž pro samotné formátování využívají právě TeX – například experimentální PassiveTeX nebo formátovač používaný v komerčních produktech Arbortext (nyní PTC). Následující článek shrnuje požadavky na novou verzi jazyka XSL-FO 2.0, zveřejněný na http://www.w3.org/TR/xslfo20-req/. Jedná se o přehled věcí, které se v dokumentech používají, ale není je možné snadno realizovat v současné verzi XSL-FO. Máte-li ve vašich dokumentech požadavky, které v návrhu chybí nebo pracujete na vývoji vaší vlastní implementace XSL-FO, pracovní skupina W3C pro XSL-FO bude ráda, když se k ní připojíte. Stačí v angličtině kontaktovat jejího předsedu Liama Quina na adrese liam@w3.org. Naší milou povinností je poděkovat Jiřímu Koskovi za upozornění na poster Tony Grahama z konference XMLPrague 2009 a sepsání úvodu k tomuto článku. Pan Graham byl vstřícný a redakci poskytl k sazbě původní obrázky ve formátu svg. Touto cestou oběma pánům děkujeme.
DOI : 10.5300/2010-1-2/79
Keywords: W3C; XML; XSL 2.0; XSL-FO; W3C; XML; XSL 2.0; XSL-FO; Features and Syntax 
@article{10_5300_2010_1_2_79,
     author = {Bals, Klaas and Graham, Tony},
     title = {Extensible {Stylesheet} {Language} {Requirements,} {Version} 2.0, {Working} {Draft} 26 {March} 2008},
     journal = {Zpravodaj \v{C}eskoslovensk\'eho sdru\v{z}en{\'\i} u\v{z}ivatel\r{u} TeXu},
     pages = {79--120},
     year = {2010},
     volume = {20},
     number = {1-2},
     doi = {10.5300/2010-1-2/79},
     language = {en},
     url = {http://geodesic.mathdoc.fr/articles/10.5300/2010-1-2/79/}
}
TY  - JOUR
AU  - Bals, Klaas
AU  - Graham, Tony
TI  - Extensible Stylesheet Language Requirements, Version 2.0, Working Draft 26 March 2008
JO  - Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu
PY  - 2010
SP  - 79
EP  - 120
VL  - 20
IS  - 1-2
UR  - http://geodesic.mathdoc.fr/articles/10.5300/2010-1-2/79/
DO  - 10.5300/2010-1-2/79
LA  - en
ID  - 10_5300_2010_1_2_79
ER  - 
%0 Journal Article
%A Bals, Klaas
%A Graham, Tony
%T Extensible Stylesheet Language Requirements, Version 2.0, Working Draft 26 March 2008
%J Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu
%D 2010
%P 79-120
%V 20
%N 1-2
%U http://geodesic.mathdoc.fr/articles/10.5300/2010-1-2/79/
%R 10.5300/2010-1-2/79
%G en
%F 10_5300_2010_1_2_79
Bals, Klaas; Graham, Tony. Extensible Stylesheet Language Requirements, Version 2.0, Working Draft 26 March 2008. Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu, Tome 20 (2010) no. 1-2, pp. 79-120. doi: 10.5300/2010-1-2/79

[1] Adler, Sharon, Berglund, Anders, Caruso, Jeff, Deach, Stephen, Graham, Tony, Grosso, Paul, Gutentag, Eduardo, Milowski, Alex, Parnell, Scott, Richman, Jeremy, Zilles, Steve: Extensible Stylesheet Language (XSL) Version 1.0. [on-line]. W3C Recommendation 15 October 2001.

[2] Extensible Stylesheet Language (XSL) Version 1.1. [on-line]. W3C Recommendation 05 December 2006. Editor: Anders Berglund. URL: http://www.w3.org/TR/xsl/

[3] Forms Working Groups. [on-line]. Chair John Boyer. URL: http://www.w3.org/MarkUp/Forms/

[4] HTML 4.01 Specification. [on-line]. W3C Recommendation 24 December 1999. Editors: Dave Raggett, Arnaud Le Hors and Ian Jacobs. URL: http://www.w3.org/TR/html401/

[5] Japanese Layout Task Force Home Page. [on-line]. Chair: Tatsuo Kobayashi. URL: http://www.w3.org/2007/02/japanese-layout/

[6] Job Definition Format (JDF). [on-line]. URL: http://www.cip4.org/overview/what_is_jdf.html

[7] Scalable Vector Graphics (SVG). [on-line]. XML Graphics for the Web. Team contacts: Chris Lilley and Doug Schepers. URL: http://www.w3.org/Graphics/SVG/

[8] SVG 1.1 - Fonts. [on-line]. W3C Recommendation 14 January 2003. Editors: Jon Ferraiolo, Jun Fujisawa and Dean Jackson. URL: http://www.w3.org/TR/SVG11/fonts.html

[9] SVG Print 1.2, Part 1: Primer. dated 21 December 2007 [on-line]. Editors: Anthony Grasso, Andrew Shellshear and Chris Lilley. URL: http://www.w3.org/TR/2007/WD-SVGPrintPrimer12-20071221/

[10] W3C Math Home. [on-line]. Team contact: Bert Bos. URL: http://www.w3.org/Math/

Cité par Sources :